Minižáci SKP se rychle učí. Na turnajích převládají úsměvy nad slzami
Minižáci SKP Frýdek-Místek se v současnosti mohou pochlubit o poznání početnější členskou základnou v porovnání s předchozími lety. Mnozí se navíc rychle učí a postupně zdokonalují ve všech činnostech. Nemalý podíl na rozvoji malých házenkářů mají také rodiče, kteří jezdí na turnaje a pomáhají s odvozem dětí.
„Na konci minulého roku jsem si spolu s vedením klubu vytyčil plán i cíl pro následující několikaleté období a podle toho se snažíme postupovat. Nějaké výsledky už vidíme. Ať už ve vyšším počtu dětí či ve zlepšené hře minižáků,“ uvedl trenér Martin Pomichálek, podle kterého se zvýšil počet minižáků vytvořením tréninkových míst pro frýdecké i místecké děti. „Frýdecké děti mohou nově od nového školního roku trénovat třikrát týdně na 11. ZŠ, kde máme díky pana ředitele super podmínky k práci. Místecké děti to mají zase blíže ke Střední škole řemesel (dříve Horničák), kde probíhají také tři tréninky týdně,“ přiblížil a dodal, že klub začal být aktivnější také v rámci náborů. Navíc má kroužky i na jiných školách. „Do příštích let mám plán mít kroužky házené na každé škole ve městě a až se nám to povede, tak zkusit rozjet házenou i v okolních vesnicích,“ nastínil Pomichálek své záměry.
Další akcí na podporu mládežnické házené ve Frýdku-Místku, která začíná mít tradici, je letní příměstský tábor. „Letos bude 3. ročník a začínáme od pondělí 31. července do pátku 4. srpna. Program je pro děti podle zpětné vazby od rodičů parádní. Pojedeme se určitě vykoupat do aquaparku na Olešnou, zkusíme si různé pohybové hry na hřišti u 11. ZŠ, samozřejmě si dáme jak normální házenou, tak i beach házenou a vyvětráme se na horách,“ předeslal trenér minižáků SKP.
Tréninky dětí běžně trvají jednu hodinu. Malí házenkáři (1. a 2. třída) trénují jednou týdně, větší pak třikrát týdně. „Na tréninku malých se objevují spíše různé pohybové hry, kde mají míček v ruce a pobíhají s ním po tělocvičně. Na pravidla až tak neklademe důraz. U větších už začínáme pilovat různé házenkářské dovednosti. Jednou za tři týdny si dáme i gymnastický trénink, se kterým nám pomáhá reprezentantka ČR v gymnastice Vanda Gřesová. Samozřejmě hrajeme i házenou,“ popsal Pomichálek.
Jednou za měsíc a půl se uskuteční školní liga, kde minižáci měří síly s dětmi z kroužků na jiných školách. „I toto je důležité, protože nejlepší trénink je hra samotná.“
Děti nejvíce baví, když hrají házenou. Radost mají z každé akce, která se jim při hře povede, a to ať v obraně, nebo v útoku. „Čas v tělocvičně jim dává radost z pohybu, kamarádství, respektování pravidel i to, že člověk nejen vyhrává, ale občas přijde i prohra, se kterou se musíme smířit. Takže to, co jim dá čas v tělocvičně, si můžou přenést i dál do života,“ řekl Pomichálek.
Klub by potřeboval rozšířit trenérský tým
Mnoho malých házenkářů se pak učí velmi rychle. „Na některé si pamatuji, že když před rokem přišli, nechytili míč, který na ně letěl nebo byl pro ně obrovský problém driblovat. Teď při turnajích patří mezi tzv. tahouny družstva,“ upozornil Pomichálek.
Minižáci pak porovnávají síly se svými vrstevníky na turnajích v okolí. V Paskově, Polance nad Odrou či Kopřivnici. „Vede se nám už lépe vzhledem k tomu, že většina dětí hraje teprve rok a půl a jejich soupeři už hrají třeba čtyři roky. Věřím tedy, že výkony budou čím dál lepší,“ řekl trenér Pomichálek s tím, že k turnajům patří také silné emoce. „Převládají spíše ty kladné. Na turnajích je mnohem více úsměvů než slz,“ doplnil.
Martin Pomichálek si pochvaluje také podmínky, které pro svou práci s malými házenkáři má. I když by podle jeho slov bylo dobré rozšířit trenérský tým. „Matematika je v tomto jasná a více dětí rovná se více trenérů. Více kroužků na různých školách rovná se více trenérů. Při nemoci jednoho z trenérů je to pro nás komplikace. Věřím ale, že se blýská na lepší zítřky,“ doufá Pomichálek a zároveň děkuje rodičům dětí, kteří jezdí na turnaje a pomáhají trenérům s odvozem. „Fungují také jako morální podpora dětí. Bez nich by to bylo extrémně náročné,“ zdůraznil Pomichálek.